Řez tavolníku není nutný, ale jako každá rostlina časem stárne, což se projevuje prosycháním a polevením v květu. Víme-li, jak na to, jde to snadno, a kdybychom se náhodou „přestřihli“, tavolník nám to odpustí.

Řežeme pro bohatší, kompaktnější, upravenější vzhled a tvorbu mladých, vitálních výhonů, také pro hojnější násadu květů a někdy i druhou vlnu kvetení. Termín závisí na době, kdy keř kvete. Tavolníky dělíme na časně kvetoucí (druhy produkující květy na loňských větvích) – duben až červen a pozdní (druhy produkující květy na letošních výhonech) – červenec až září. První skupinu seřezáváme na první (počítáno odshora) silný pupen záhy po odkvětu. Druhou skupinu seřezáváme přibližně o polovinu nebo až k základní kosterní bázi asi 30 cm nad zemí brzy zjara.

Obecně platí, že všechny tavolníky lze v případě potřeby radikálně zmladit, opětovně obrostou a vykvetou. Zanedbaný řez u mladých, čile rostoucích keříků má za následek vytáhlý a řídký růst. Převislé variety celkovým řezem ztrácejí své přirozené kouzlo, a proto u nich provádíme jen mírné zkracování. Vždy zcela odstraňujeme větve přestárlé, poškozené, napadené. Připadají-li nám uschlá plodenství pozdně kvetoucích druhů nevzhledná, můžeme je odstranit, i když je to trochu škoda, protože se na ně v zimě vrší sněhové čepičky.