Hloh je početný rod keřů a stromů z čeledi růžovité, které rostou v mírném pásmu severní polokoule. Hlohy jsou keře až malé stromy dorůstající zpravidla výšky 3–12 m. Na větvičkách jsou často trny dlouhé 1–6 (zřídka až 10) cm. Květy jsou bílé, růžové nebo červené, plody jsou červené malvice (hložinky).
Hložinky jsou důležité pro zimní ptáky, hlavně drozdy a brkoslavy, tito ptáci je pojídají a roznášejí semena svým trusem. Husté rozvětvení poskytuje ideální místo pro hnízdění. Na četné trny napichuje svou kořist ťuhýk.
Hložinky dozrávají během září a října, právě je tedy vhodný čas na jejich sběr. Sbíráme pouze dozrálé, sytě červené plody, které nejsou poškozené a červivé. Obsahují vitamíny B a C, karoteny a další látky. Plody hlohu jsou jedlé za syrova, ale obvykle se používají na přípravu rosolů, džemů, sirupů a vína, nebo se přidávají do brandy. Jsou dužnaté a mají jemnou chuť. Jedlé jsou také okvětní lístky, stejně jako mladé listy trhané na jaře, a přidávají se do salátů.
Hloh patří mezi léčivé rostliny. Používá se ke snížení krevního tlaku a zklidnění nervové soustavy. V lidovém léčitelství se hloh používá proti skleróze, vysokému krevnímu tlaku, nespavosti, předrážděnosti, bušení srdce, arytmiích, srdeční neuróze, klimakterických potížích, migrénách apod. Příznivě působí zejména při dlouhodobém užívání svým tonizujícím účinkem při srdeční vadě či slabosti u starších lidí.
Z planě rostoucích domácích druhů (k léčení lze použít všechny druhy) se sbírají květy, listy anebo méně často i plody. Z pěstovaných okrasných hlohů s růžovými a červenými květy se léčivo nesbírá.